Stvoříme někdy obecnou umělou inteligenci?

V posledních několika letech je umělá inteligence všudypřítomná. Nemám na mysli vědecký obor, který se pokouší stvořit inteligentní chování strojů, ale různé typy umělých systémů s nějakou formou inteligentního chování. Nemá cenu zde popisovat, co vše již tyto systémy dokáží, slýcháme a čteme o tom prakticky neustále a většina z nás je využívá prakticky denodenně, ať už si to uvědomujeme, či nikoli. Ve všech případech se jedná o systémy disponující úzkou umělou inteligencí. V nějaké přesně vymezené oblasti (hra, diagnostika, rozpoznávání, generování textů či obrázků...) dosahuje skvělých, někdy i nadlidských výkonů. Zatím ale příliš neumí překročit hranice těchto oblastí, natož pak řešit všechny kognitivní úlohy, které zvládá inteligence lidská.

Vědci, futurologové, ale i mnozí další však sní o dni, kdy stvoříme umělou inteligenci, jež se lidské vyrovná ve všech (nebo alespoň všech důležitých) oblastech, v nichž ji uplatňujeme. Věří a doufají, že se nám dříve či později podaří přivést na svět obecnou umělou inteligenci (AGI). Většinou se definuje s odkazem na šíři lidských kognitivních schopností: jedná se o inteligenci, která zvládne totéž, co člověk, a zvládne to stejně dobře.

S AGI se spojují mnohé naděje, ale také nemalé obavy. Je ale sen o AGI vůbec reálný? Skutečně můžeme doufat, že jednoho dne dospějeme tak daleko, že zvládneme vytvořit inteligenci stejně schopnou, jako je ta naše?

Většina odborníků jsou optimisté. Jsou přesvědčení, že jsme na dobré cestě, která nás zřejmě již brzy dovede až ke kýženému cíli. Neshody panují ohledně délky té cesty (za jak dlouho by se nám to asi mohlo podařit) a také prostředků, jež nám umožní naše putování úspěšně završit. Známý americký futurista a autor bestselerů jako Rise of the Robots Martin Ford se nedávno obrátil na nejvýznamnější odborníky na poli AI a požádal je o jejich soukromý odhad roku, kdy vznikne AGI. Zde je graf zachycující jejich odpovědi (The Rule of the Robots, 2021):

V průměru tedy těchto 18 odborníků klade vznik AGI do roku 2096.

Nechybějí ani skeptické hlasy, jsou však ve výrazné menšině. Někteří autoři tvrdí, že na cestě k AGI musíme překonat mnoho technických překážek (nové typy procesorů, nová architektura počítačů), jiní mají za to, že důležité formy lidské inteligence (intuice, abduktivní uvažování apod.) jsou v současné AI poněkud zanedbávány a vlastně netušíme, jak je vtělit do intelligence strojové. Málokdo je ale tak radikální jako americký filosof Barry Smith a německý vědec Jobst Landgrebe, kteří ve své knize Why Machines Will Never Rule the World (New York: Routledge, 2023) tvrdí, že AGI je pouhý sen, který se nám nikdy nevyplní. Obecná umělá inteligence zkrátka není možná. Neexistuje žádný způsob, jak bychom ji mohli stvořit.

Argumentace obou autorů je poměrně komplexní a složitá, naštěstí se jí zde nemusím věnovat. Nechci ji popsat ani zhodnotit, jde mi o něco jiného. S kolegy z Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice jsme totiž oba autory pozvali do Prahy, a s jejich návštěvou jsme spojili uspořádání mezinárodní konference, jež se zaměří na témata z jejich knihy. Pokud vás tedy téma možnosti/nemožnosti AGI zajímá a chcete se potkat se zajímavými lidmi, přijďte a zapojte se do diskuse. Pozvánka s programem je zde: